Petrův cestovní deník

Pyreneje, okolí města La Pobla de Segur

Byl to skutečně zběsilý improvizovaný vandr do Pyrenejí, cíl cesty jsme s Miškem ze Slovenska určili teprve sedm hodin před odjezdem. Do tří do rána jsem si balil baťoh, a než jsem polomrtvý padl na postel, ještě jsem na cestu připravil dvě kila ostrého bramborového salátu... Už si ani nevzpomínám, jak se nám podařilo zlákat k účasti pět dalších erasmáků, ale nakonec bylo složení naší výpravy skutečně mezinárodní – Čech, Slovák, Francouzky, Řekyně, Holanďanka a Mexičanka. Čtyři holky, které nikdy nespaly pod širákem, nikdy si nenesly na zádech baťoh větší než školní taška, a k tomu jako bonus Mexičanka, která byla na horách třikrát v životě... Na ranní sraz přišla se dvěma igelitkami, dvěma baťůžky a jednou kabelkou.

Ale nic z toho nevadilo... Teplota 28°C, krajina jak z westernů, starobylé kostely na těch nejnepřístupnějších místech, tajuplné zaniklé vesnice, kroužící orli s rozpětím křídel dva metry, stáda krav, brodění horských bystřin, dvouhodinové prodírání se pichlavými křovisky, přespávání v polorozpadlých boudách na seně, každý večer oheň a brambory v popelu... Kochal jsem se a fotil a fotil, na výběr z mých fotek se můžeš podívat tady:

http://www.facebook.com/album.php?aid=2202&l=c44ee&id=1157774049

Montblanc, Poblet a studené moře v Tarragoně

Víkend předtím se v našich hlavách zrodila výprava úplně jiného ražení, a to kulturně – koupací. Cestou jsme se (v rámci organizovaného erasmáckého zájezdu) stavili nejdříve ve městě Montblanc prohlédnout si středověké trhy a historické centrum, další zastávkou byl významný katalánský klášter Poblet. Prohlédli jsme si, kde mniši studují, vaří a jedí, a pak už začalo naše "dobrodružství". Šest se nás oddělilo od ostatních studentů s cílem prožít noc a den na pláži v Tarragoně.

Že to bude zážitek, bylo jasné od chvíle, kdy jsme s Michalem zjistili, že si dvě členky naší výpravy jaksi zapomněly přibalit do batůžku spacák. A byl! Noc byla teplá zhruba jako lednička, čtyři spacáky pro šest osob není opravdu moc, a tak jsme se o spánek ani nepokoušeli. Hráli jsme frisbee, koupali kotníky v ledové vodě, zpívali slovenské, polské, mexické i české lidovky, popíjeli sangrii, pojídali tvrdý chleba s pomerančovou marmeládou, a k ránu došlo i na mojí oblíbenou hru Palermo neboli mafie  – a to ve španělštině! Paráda ... Pár fotek z tohoto víkendu jsem umístil sem:

http://www.facebook.com/album.php?aid=2054&l=897b5&id=1157774049

Jinak můj studentský život se příliš nemění, ve škole je to pohoda, dřív jsem profesorům rozuměl každé patnácté slovo, teď už rozumím každé třetí. Zatím se nikterak neučím, ale brzo mě čekají nějaké zkoušky, tak se do toho trochu opřu... "Můj" byt v Lleidě se postupně zaplnil, měsíc jsem v něm byl sám, teď tam bydlíme tři: Slovák Michal, nepříliš komunikativní Němka Doreen a já. Svou upadající fyzickou kondici už nějaký pátek zlepšuji pravidelnými tréninky pingpongu, a to zhruba čtyřikrát do týdne... Plus občasné zápasy a turnaje jakožto hráč oddílu CTT Lleida B. Kompletní tým, samí pohodáři, viz níže:

P.S.: A příští sobotu jedu na rafting, znovu do Pyrenejí, už teď se třesu nedočkavostí!